V minulém měsíci hrdosti jsme v EA i v našich hrách s nadšením vzdávali hold odvaze, houževnatosti a nádhernému spektru LGBTQ+ identit po celém světě. Byl to měsíc plný událostí, programů a iniciativ, které nás přivedly k oslavě, uznání a zamyšlení nad problémy, které ohrožují práva a svobody mnoha členů této komunity po celém světě.
Patřil mezi ně i projekt Games For Good (Hry pro dobro): Svou podporu můžete vyjádřit účastí na turnaji Play i v dárcovské kampani a najdete tu také spoustu příležitostí k dobrovolnictví a akcí v našich kancelářích po celém světě a v našich vývojářských týmech, jako je Paint with Pride (Maluj s hrdostí), Trans Healthcare Panel (panelová diskuze o zdravotní péči pro trans osoby) a mnoho dalších.
Na závěr tohoto nádherného měsíce jsme chtěli slyšet vyjádření přímo od EA PRIDE – naší LGBTQ+ zaměstnanecké skupiny. Rozeslali jsme dotazy různým týmům po celém světě, aby nám sdělily svůj pohled na to, co pro ně znamená hrdost, aby se podělily o nezapomenutelné zážitky a aby nám řekly, co pro ně znamená vytváření kultury inkluzivity nejen v červnu, ale každý den v roce.
Toto jsou hlasy naší komunity EA PRIDE.
Co pro vás znamená hrdost?
Hrdost pro mě znamená oslavu našich úspěchů. Znamená to připomínat si Marshu P. Johnsonovou a Sylvii Riverovou za to, že bránily práva naší komunity. Znamená to den plný chůze ruku v ruce s mou ženou beze strachu. Znamená to být sama sebou.
Můžete se podělit o osobní zážitek nebo vzpomínku z oslav hrdosti v EA nebo mimo ni, které pro vás byly obzvláště významné?
Jednou z mých nejoblíbenějších akcí v tomto měsíci hrdosti byla místní akce v naší madridské kanceláři. Měli jsme tam několik místních aktivit od navrhování triček až po masivní večírek, ale co ve mně zanechalo skutečný dojem, byla naše filmová noc. Podívali jsme se na kultovní film Paris is Burning a po něm jsme vedli upřímnou konverzaci o trans právech, kulturním přivlastňování a bílém pohledu. Jako černošská lesbička se pohybuji ve většinově bělošském prostoru, což ve mně dokáže vyvolat úzkost, ale v prostoru, který jsme vytvořili, jsem se cítila velmi bezpečně.
Jak můžeme všichni tvořit kulturu inkluzivity, která žije a dýchá 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a 365 dní v roce, a to i mimo každoročních oslav měsíců dědictví?
Jako vedoucí globálního profesního rozvoje pro EA PRIDE o tom často přemýšlím. Měsíce dědictví jsou skvělým způsobem, jak upozornit na naše početné komunity, ale někdy si pak po zbytek roku můžeme připadat neviditelní. Abych byla upřímná, nejsem si jistá, jestli na to znám odpověď. Existují určité věci, kterých můžeme dělat více, jako je celoroční účast na akcích, angažování se v příspěvcích na internetu, místo abychom je jen přečetli a pokračovali dál. Tyto drobnosti by byly dobrým začátkem, ale v konečném důsledku je vytváření inkluzivní kultury dlouhodobý proces, který vyžaduje podporu na více úrovních, jasné transparentní plánování a cílené získávání zdrojů.
Co pro vás znamená hrdost?
Pro mě je hrdost o tom, že se cítíte tak dobře ve svém pravém, plném já, že tím ostatní povzbuzujete a umožňujete jim, aby se taky cítili dobře ve svém vlastním pravém, plném já. Je to autentičnost, která projevuje nejčistší formy radosti a naplnění ze samotného života, která nám všem umožňuje v životně důležitých chvílích, bez ohledu na to, jak velkých nebo malých, najít zálibu v těch nejjednodušších zázracích života. Jsou to okamžiky, kdy necítíme žádné pochybnosti, žádný stud ani existenciální rozpor. Věci prostě jsou a my můžeme ocenit krásu, která je této pravdě vlastní.
Můžete se podělit o osobní zážitek nebo vzpomínku z oslav hrdosti v EA nebo mimo ni, které pro vás byly obzvláště významné?
Minulý víkend jsme s rodinou navštívili Disney Springs a Universal Studios Orlando. Nějak se mi podařilo být natolik zaneprázdněná, že jsem úplně zapomněla, že oslavy hrdosti existují i mimo pracoviště. Takže si představte mé vzrušení, když jsem zvedla oči od telefonu a uviděla Mickeyho ruce ve tvaru duhových srdíček nebo když jsem šla kolem rohu City Walk a přečetla si veliký nápis, že 100 % zisku půjde na podporu místních neziskových organizací podporujících naši komunitu. Ačkoli pořád zůstávám obezřetná vůči duhovému kapitalismu, tak fakt, že mě (nebo alespoň mou ziskovost!) hlasitě podporují na místech s vysokou mezinárodní návštěvností – na místech, kde jsem vyrostla – mi dal tu příležitostnou injekci radosti a sebelásky, o které podle mě hrdost je. Připomnělo mi to, že věci jako výstavy a výzdoba a celkový stav prostředí jsou více než jen sezonní zábavou – je to to, co spojuje události měsíce hrdosti v ucelenou a nepřetržitou existenci poselství měsíce hrdosti, že jsme tady, přesně takoví, jací jsme, a že naprosto válíme!
Jak můžeme všichni tvořit kulturu inkluzivity, která žije a dýchá 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a 365 dní v roce, a to i mimo každoročních oslav měsíců dědictví?
Jako jedna z vedoucích místní zaměstnanecké skupiny v Austinu jsem se v posledních letech inspirovala naším stále více intersekcionálním přístupem k rozmanitosti, rovnosti a inkluzi. Zatím jsme jen sotva využili bohatého potenciálu učení, objevování a oslavování! Ale už léta předtím jsem byla obohacena o různé zážitky, články a přátelství, které mě utvrzovaly v jediné myšlence: pokud nasloucháte, opravdu se otevřete možnostem a nasloucháte, věci, které objevíte, lidé, které potkáte, zážitky, do kterých se zatouláte, vás opravdu potěší. Právě tam se rodí „inkluzivita“ – v našich srdečných vazbách mezi sebou navzájem a světem kolem nás – a z radosti, kterou v těchto vazbách cítíme, se vyvíjí „kultura“. Žádná událost, žádná organizace, žádná drobnost nikdy neunesou břemeno „vytvoření“ skutečně inkluzivní kultury, protože ta žije v lidech, co se v nich angažují i pohybují kolem, a když se k nim připojíme a budeme tyto vztahy rozvíjet, zjistíme, že kultura, o kterou usilujeme, přirozeně rozkvétá z nás a kolem nás.
Co pro vás znamená hrdost?
Pro mě je Pride stejnou měrou radostí i vzdorem. Radostí, protože mohu oslavovat jak to, kam jsme se dostali, tak ty, kteří přišli před námi a umožnili, abychom se dostali tam, kam jsme se dostali dnes. Vzdorem, protože před sebou máme ještě spoustu práce.
Můžete se podělit o osobní zážitek nebo vzpomínku z oslav hrdosti v EA nebo mimo ni, které pro vás byly obzvláště významné?
Měl jsem možnost mluvit s našimi zaměstnanci v Indii v rámci panelové diskuse. Bylo to pro mě významné a působivé, protože jsem se mohl podělit o svůj pohled a zkušenosti s mnoha lidmi, kteří všichni vypadali zaujatě a angažovaně. Otázky byly skvělé a zdálo se, že lidé mají velký zájem dozvědět se více. Je nádherné být vnímán jako lidská bytost – jako celistvý člověk.
Jak můžeme všichni tvořit kulturu inkluzivity, která žije a dýchá 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a 365 dní v roce, a to i mimo každoročních oslav měsíců dědictví?
Inkluzivní kultura je živou každodenní zkušeností. Záleží na jednoduchých věcech. Důsledně a cíleně říkat „děkuji“.
Oslovovat lidi tak, jak si přejí být oslovováni. Když seniorní člen mého týmu poprvé použil genderově inkluzivní jazyk nad rámec binárních pojmů, cítil jsem se skutečně začleněný. Usiluji o to, abych takový jazyk používal neustále.
A nakonec ukázat se a být přítomen a vyjít lidem vstříc tam, kde se nacházejí, pamatovat na to, že všichni jsme lidské bytosti, a projevovat každému úctu a laskavost.
Kultura inkluzivity každý den
V EA jsme hrdí na práci, kterou jsme vykonali v oblasti podpory kultury inkluzivity. Protože víme, že společně můžeme pokračovat v budování spojenectví, kultury sounáležitosti a pracoviště, kde se všem může dařit nejen v jednom vyhrazeném měsíci, ale každý den.
Díky tomuto závazku k inkluzi přinášíme více špičkových zážitků než kdykoli předtím, které spojují hráče ze všech koutů světa – hry a obsah, kde jsou viděni, slyšeni, zapojeni a oslavováni.
Jste připraveni vstoupit do společnosti, která vás oslavuje? Připojte se k EA a pomozte nám změnit pravidla hry.